Když holky něco trkne, s radostí si to poznamenám...
3. 1. 2015
Na procházce.
Babička: Aničko, proč jsi nepozdravila?
Anička: Protože je neznám, tak je nezdravím. Tak to JÁ dělám.
3. 1. 2015
Před panelákem.
Taťka: Aničko, a proč jsi teď nepozdravila Ninku?
Anička: Protože když nechci, tak kamarádky nezdravím. Kdybych hodně zdravila, tak by mě bolela pusinka.
6. 2. 2016
Anička u oběda.
(slanina, do které byla zabalená sekaná, se jí nějak nezdála)
To já nechci, to jsou šlupky od masa.
8. 4. 2016
Anička: Maminko, udělej bob.
Překlad: Maminko, sedni si na bobek.
17. 7. 2016
Anička si obléká červené kalhoty.
Anička: Podívej se tatí pořádně a zjistíš taky, proč se mi nelíbí ... protože v nich mám tlustou nohu!
30. 7. 2016
Anička skládá hlavolam-housenku sestavený z čísel.
Taťka: Ani, ale když to číslo otočíš, tak to může být i devítka.
Anička: Tatínku, to je šestka, jenom ji neuměli dát jako devítku.
30. 7. 2016
Anička se chystá do vany, sedí na zemi a dlouho jí to trvá.
Anička: Já se pořád svlíkám a oblíkám. To mě nebaví.
17. 7. 2016
Anička si hraje s bratrancem Jarouškem.
Jaroušek: Aničko, já jsem Superman a ty jsi Supermanka!
Anička se hned běží pochlubit: Tatínku, my jsme si zkazili jména!
10. 9. 2016
Tanínek s Aničkou na balkoně.
Anička: Tatínku, já jsem doralezkyně.
Tatínek: Cože jsi? Snad horolezkyně.
Anička: Ne, doralezkyně jsem, protože dorazím, kam chci.
22. 10. 2016
Anička se vrátila z výletu s babičkou a s dědou.
Tatínek: Kde jste byli, Ani?
Anička: V Jiříkově Hradci. (Myšlen Jindřichův Hradec)
22. 10. 2016
Anička (3 roky a 9 měsíců) promlouvá k sestře Andrejce (7 měsíců).
Anička: Neboj, Andrej. Když jsem měla první narozeniny, tak jsem to taky zvládla.
3. 11. 2016
Tatínek: A proč máš tak velké oči?
Anička: Protože mám lupu, tatí.
8. 11. 2016
Anička: Moje děti se budou jmenovat Perníček a Pernička.
29. 11. 2016
Anička: Budeme si hrát. Ty budeš Mikuláš, ty budeš čert a já budu lid.
29. 11. 2016
Anička: Tatííí!
Tatínek: Co je, Ani?
Anička: Dones mi napít. Už jsem dlouho nepila, už mám suchý žaludek.
2017
Anička kašle.
Tatínek: Ty jsi asi nemocná, tohle není kašel zdravého člověka.
2017
Anička: Tati, jaké město uzavírá Krumlov? Praha?
2018
Anička: Dobrý tati, už jsem poprosila Pambuchu.
Tatínek: Koho, Ani? Barbuchu?
Anička: Ne, Pámbucha.
Tatínek:
Myslíš Pána Boha?
Anička: Jo, tati, on mi s tím pomůže.
2018
Anička (kouká na televizní předpověď počasí): To je naše planetakoule? A kde jsme my?
2018
Ája si hraje na princeznu. Anička s panenkou.
Anička křičí na Áju: Proč mi tu děláš nepořádek, nevidíš, že se mi narodilo dítě?!
2018
Ája přesvědčuje panenku: Mimino, musíte spinkat! Ano?
2019
Babička: Ájo, ty mi rozmotáváš ten papír na záchodě.
Ája: Ano, babi. Pro jistotu. Neboj.
2019
Ája pláče, ztratila kuličku. Mamka ji našla.
Ája: Díky Bohu.
2019
Táta: Ani, co maluješ?
Anička: Něco, co mi vydrží celý život.
2019
Mamka rozčileně: Ájo, co tady děláš v těch botech?!
Ája: Já to neumím.
Mamka: Mám ti pomoct vařechou?
Ája (sundavá si raději boty): Někdy to neumím a někdy jo.
2019
Andrejka leží v posteli a chystá se spát, mamka ji ještě raději donutí jít na nočník.
Andrejka nerada poslechne, sedí a tlačí. Pak řekne: Nic.
Znovu tlačí a řekne: Zase nic.
Pak uklidí
nočník pod postel vedle druhého, prohlásí, že jsou holčičí, a postaví se
výhružně s rukama v bok před mamku.
Ája (rozlobeně): Já už chodím na záchod a ty mi dáváš nočníky!
2019
Anička měla právě klíště a zamýšlí se nad nespravedlností a nad životem klíšťat: Život jim kazit nechci, ale proč jí zrovna nás? Proč nejí třeba trávu?
2019
Táta je nervózní, chvátá a nutí Áju rychleji pracovat: Musím už jít do práce!
Ája v klídku: To se stává. Neboj.
2019
Táta vysvětluje Aničce, že Andrejka je malá a potřebuje, aby jí ještě pomáhal do pyžamka:
Když ti byly tři roky, pomáhal jsem ti taky.
Anička uraženě: To
jsem si teda nevšimla.
Slovníček
Kolomatika = rudlík (pneumatika) / podzim 2014
Mlíkovka = škraloup na mléku / jaro 2016
Rajčato = rajče /cca od 2015
Tatíne = tatínku (od jara 2016)
Planetakoule = zeměkoule (jaro 2018)
Zamotáček = provázek
To není férd! (od léta 2018)